25 důvodů, proč napsat článek o kreativitě

• 1. Tematická návaznost: Je to dokonalý způsob, jak navázat na téma předchozích článků, ať už člověk psal o čemkoli. Jen si to vyzkoušejte - platí to v mém případě, protože procházení po lese i bloumání po historických epochách člověka inspiruje k tvorbě všeho možného, a nic mu nebrání to pak v článku o kreativitě zmínit. A platí to obecně, protože i kdybyste předchozí články psali o klikových hřídelích, k jejich naroubování na takový článek budete potřebovat co? Ano, přesně tak.
• 2. Spolehlivý buzzword: Člověk by už měl skoro dojem, že být kreativní je povinnost. Ať se probírá pracovními inzeráty, kde kreativita spolehlivě sousedí s flexibilitou a komunikativností, nebo hledá návod na šťastný život, kde zase tvořeníčko doprovází každou dobrou radu na celé škále od racionálně sestaveného jídelníčku po výlety do ezorovin. Zdá se, že kreativita je univerzálně žádoucí pro manažera i lesanu. Nic proti tomu - sám, jak vidno, oplývám přinejmenším potřebou tvořit sem tam nějaká ta písmenka. Jen ten závan povinnosti, který cítím z něčeho takto všudypřítomného, mě trochu odrazuje. Ale jak říkám, téma je to spolehlivě chytlavé, a to by bylo, aby na takový titulek někdo neklikl.
• 3. Dobře se to počítá: Pokud by, čistě hypoteticky, celý takový článek měl sestávat pouze z výčtu důvodů, proč jej napsat, a pokud by, samozřejmě čistě hypoteticky, těch důvodů bylo náhodou pětadvacet, a pokud by, tedy ale bez nejmenších pochyb zcela hypoteticky, každý odstavec měl přibližně sto slov, byl by to ideální námět pro článek na blogu, jehož autor si předsevzal mít články dlouhé dva a půl tisíce slov. Takový hypotetický autor hypotetického blogu by si práci značně usnadnil, ale zase by to neměl přehánět, a délku odstavců by měl trošku variovat, aby jednotvárností nenudil čtenáře. Hypotetického, přirozeně.
• 4. Univerzálnost: Ono je to částečně zopakování druhého bodu, a s motivem opakování se zde nesetkáváme naposled, ale displej snese všechno a článek o kreativitě ještě víc. Řekněme si to tedy znovu a důrazně: kreativita je téma univerzální. Touží jí oplývat lidé bez ohledu na politické smýšlení, věk, národnost či jakékoli jiné kategorie. Dalo by se tedy říct, že kreativita jako společná vlastnost lidi spojuje. Zároveň ale naneštěstí platí, že lidi jsou dost vynalezaví v hledání způsobů, jak se jakémukoli spojování vyhnout. To nám ale tu univerzálnost potvrzuje: nacházíme už pár tisíc let kreativitu i v destrukci. Jednoho by unudilo mučit protivníky pořád tím samým způsobem.
• 5. Výčty jedou: Tady si spojíme bod druhý, tedy snahu zaujmout atraktivním tématem, a bod třetí, tedy ten hypotetický článek o kreativitě sestávající z vypsání nějakého počtu důvodů, proč je dobrý nápad takový článek napsat. Vedle výhody pro autora v podobě jasného a přehledného zadání tady máme i výhodu pro titulkáře. Může totiž takový článek nazvat jednoduše "25 důvodů, proč napsat článek o kreativitě". Tím si nejen ušetří práci, ale ještě navíc použije jedno z nejspolehlivějších lákadel na čtenáře. Lidi zbožňují seznamy. A když si k tomu konkrétně tady u mě připočteme fakt, že v tomhle případě tvoří titulek stejná osoba jako článek samotný, to už máme ušetřeno tolik práce, že se to píše samo.

• 6. Nekonečno možností: Ať už takový článek nazvete jakkoli, nejméně po prvních několika větách už bude jeho téma zřejmé. Proč byste taky článek psali takový způsobem, aby nebylo poznat o čem je? A jakmile je tedy toto téma prozrazeno, máte naprosto volnou ruku. Protože ať už standardně publikujete přísně vědecké články o nejnovějších objevech v oboru neurovědy, nebo prostě jenom obyčejné článečky ze svého nudného života, kouzelné slovíčko kreativita vám otvírá dveře mimo všechna obvyklá pravidla. Za to heslo se schová úplně cokoli, což je samozřejmě zároveň nevýhoda. Může se vám totiž taky stát, že z té nekonečné šíře možností nebudete umět vybrat, a nakonec vám ten zpočátku tak snadně se jevící článek zabere víc času než všechny ostatní už jenom ve fázi škrtání nevhodných nápadů. Ale je vůbec nějaký nápad nevhodný?
• 7. Srozumitelnost: Když píšete doslova o jakémkoli jiném tématu, může se snadno stát, že budete v nějakou chvíli nesrozumitelní. Z různých důvodů. Třeba je to téma objektivně složité. Nebo se necháte unést a někam odbočíte. Nebo je čtenář nepozorný. Nebo se dostaví nějaké technické problémy a promíchá se vám text s obrázky. Nebo prostě psát neumíte a ještě natrefíte na čtenáře hlupáka. Pokud však píšete o kreativitě, nic z toho se vám stát nemůže. Tedy, přesněji řečeno, pokud se vám to stane, nic se neděje. Protože i ten největší tupec si v takové chvíli při čtení poklepe vědoucně na špičku nosu, a ještě bude na sebe pyšný, že si vzpomněl na slovo implemontovat.
• 8. Svoboda: Jak to myslím? Není to zase to samé jako "nekonečno možností" v bodu číslo šest? Ne, tam se totiž jednalo o takové malé nekonečno, které bylo přece jen nějak vymezeno tím zvoleným tématem. V tomhle bodu chci mluvit o tom, že i když jsem takový článek o kreativitě označil jako za všech okolností srozumitelný, protože v něm vlastně nikdy neuhnu od tématu, já ve skutečnosti uhnout můžu! Jelikož je všechno dovoleno, můžu klidně v polovině nebo na konci nebo v sedmé třináctině začít psát o mykóze nohou. Tak obrovskou mám svobodu. A bude to naprosto dokonale vysvětlené tím, že... ale moment. Když takhle nápaditě projevím svou kreativitu, bude to v nějaké rovině pořád o ní. Takže vlastně... z toho se mi protáčí mozek naruby.
• 9. Anti-Marketing: Jedno stručné, ale o to důraznější upozornění: slovo antimarketing neznamená "negativní reklama", jak si kdekdo myslí. Ne, antimarketing je zkrátka soubor určitých postupů, které jsou využívány s naprosto totožným cílem, jako klasický marketing. A nejvýraznějším z těch postupů je autenticita. Jak souvisí autenticita s kreativitou? Kromě toho, že v takovém článku máte dovolenou kreativně projevit svou autentickou osobnost, můžete pootočit tím čudlíkem ještě o pár stupňů dál, a prostě autenticky přiznat, že vás nic lepšího nenapadlo.
• 10. Aktuálnost: Když si nevíte rady, píšete prostě o tom, co zrovna frčí. Ať už se vaše texty nesou ve stejném duchu jako všechny ostatní, nebo se stavíte do nějaké opozice, prostě na tu vlnu naskočíte. A podle té největší současné vlny se zdá, že nikoho nezajímá nic jiného, než co všechno už dokáže takzvaná umělá inteligence, a v čem nás nahradí. A jeden z nejkloňovanějších oborů v tomto ohledu je umění, neboli tvorba. Najednou má kdekdo strach, že AI bude za lidi psát, malovat i skládat hudbu. Já vám řeknu velice jasně, za koho to bude dělat: za lidi, jejichž tvorba by se beztak nedala číst, prohlížet ani poslouchat.

• 11. Nadčasovost: Začínáme se točit v kruhu, protože teď vážně nevím, na spojitost s kterým z předchozích bodů mám upozornit dřív. Nejvíc bije do očí ten předchozí. Zmínili jsme aktuálnost, tak tedy i nadčasovost, protože v takovém článku o kreativitě můžeme přirozeně začít někde u jeskynních maleb, a můžeme ho napsat kdykoli, takže je nadčasový nadvakrát. Kromě toho jsme si přece řekli, že jde o téma univerzální. V tomhle bodě tedy doplňuji, že je univerzální nejen společensky, ale i časově. A nad-časově.
• 12. Otevřenost: Ne, tady se nebude opakovat nic o té antimarketingové autenticitě. V tomhle bodu mám na mysli otevřenost na konci, ke kterému dospějeme navzdory neomezeným možnostem takového článku. Můžeme ho totiž nechat otevřený, a připravený k pokračování! Liší se to nějak od jiných témat? Trošku. Já osobně, kdybych četl třeba článek o historii svěracích kazajek, čekal bych, že tu historii shrne celou, pokud není dopředu stanoveno, že se jedná o seriál. A pokud by vzniknul navazující článek, už by měl téma o kousínek jiné. Ale kreativita bude vždycky kreativita, ať budete psát o jakékoli jiné podobě. A pokud by, hypoteticky, článek o ní sestával z pětadvaceti důvodů, proč ho napsat, nic mi nebrání za čas sepsat dalších pětadvacet důvodů. Nebo padesát sedm.
• 13. Seznámení s autorem: Já už pomalu přestanu zmiňovat ty návaznosti na předchozí body, protože jinak bude každý další bod delší a delší. Ale tady ještě zmíním přinejmenším tu antimarketingovou autenticitu: takový článek, ve kterém je všechno dovolenou, totiž člověku umožní dost o sobě prozradit. Třeba, že i když se mohl v předchozích článcích tak trochu stylizovat do poučujícího vševěda a humor dávkovat velmi nenápadně, ve skutečnosti je taky někdy vtipálek, který pobaví přinejmenším sám sebe. Kde jinde si dovolit autentický, než tam, kde člověk může na konci vše smáznout tím, že si jen tak kreativně vymýšlel?
• 14. Serióznost: Možná byste mě pomalu začali tak trochu podezírat, že si tady z toho dneska dělám srandu, i kdybych to výslovně nepřiznal v předchozím bodu. Ale neopomíjejme, že takový článek o kreativitě je vedle možnosti pojmout ho naprosto ztřeštěně taky možné napsat naprosto dokonale suše, a od začátku do konce jen citovat z těch tisíců vědeckých studií, které se kreativitou zaobírají. Taky vždycky raději napíšete zaobírají, abyste si nemuseli ověřovat pravopis slova zabývat?
• 15. Humor: Už v tom začínáte být schopni vysledovat vzorec, že? Po serióznosti zmíním pravý opak. Moment, neměli jsme náhodou humor už v bodě číslo třináct? Podívejte se pořádně, neměli! Bod třináct přece je obecně o tom, jak článek zaměřený na kreativitu umožňuje autorovi se představit - a tím nemusí být myšlen jen jeho smysl pro humor. Může nám docela klidně na sebe prozradit něco nesmírně smutného. Tu šanci už jsem ale promeškal, a v tomhle bodě by se hodil nějaký ten vtip. Vzhledem k tomu, že mě žádný nenapadá, bod číslo šestnáct bude skutečně na svém místě.

• 16. Cringe: A jsme tam. Aniž bych nějak extra toužil dopouštět se ageismu, mám takový pocit, že problém s pochopením tohoto bodu budou mít především takzvaně dříve narození. Těm tedy doporučím, aby kontaktovali s žádostí o vysvětlení své potomky, případně potomky svých potomků. Což nás přivádí k bodu sedmnáct.
• 17. Mezigenerační dialog: To už autor přehání. Copak není jakékoli téma vhodné k tomu, aby o něm diskutovali zástupci různých generací? Vhodné možná ano, ale mnohá témata jsou ponekud výbušnější. Pokud jde o kreativitu, a pokud se sejdou lidé shodně zaměření na nějakou její podobu, vídám tam o něco větší snahu si porozumět. Zkrátka mi přijde, že se víc nestejně starých lidí spřátelilo na kurzech vyšívání, než ve skateparku. I když, samozřejmě, ani tuhle možnost nepokládám za nemožnou. Ono to na skejťáky udělá dojem, když starší člověk předvede, jak se to dělalo za jeho mladých časů. Viděl jsem dokonce už i člověka v mém věku mít na hlavě kšiltovku. A neumím si představit, že k tomu měl jiný důvod než právě touhu vmísit se mezi daněmi a další trpkou realitou nepoznamenanou mládež.
• 18. Možnost recyklace: Já vím, že si toho všímáte. Ale výslovně zmíněno to v žádném bodu není! Tak tedy, takový článek zaměřený na kreativitu nám umožňuje nebýt vždy za každou cenu originální. Ať už budeme recyklovat vlastní nápady, a zopakujeme třeba v průběhu článku nějakou předchozí část, samozřejmě náležitě kreativním způsobem, nebo si vypůjčíme nápady cizí. Vždyť nám skutečně nic nebrání napsat takový článek třeba jako parodii na jiného autora, nebo konkrétní článek z jiného periodika. Nic nám nebrání dokonce ani v tom, abychom si na takový článek najali nějakého hostujícího autora. Což samozřejmě můžeme udělat i u jakéhokoli jiného tématu, ale v tomto případě se, jak již bylo řečeno, jistá nekonzistentnost ve stylu takto vzniklá, snadno omluví. Navíc, pokud by, čistě hypoteticky, takový článek sestával z pětadvaceti důvodů...
• 19. Možnost vzít na sebe jakoukoli podobu: Moment, moment, moment. Nebyl už náhodou jeden bod na tohle zaměřen? Tak se podíváme pořádně. Ono to tam je naznačeno, obsaženo, je tak nějak jasné, že už ta možnost byla zmíněna. Ale žádný bod konkrétně o tomhle není!
• 20. Příležitost něco se naučit: Pojďme na chvíli přestat jen tak blbnout a podívejme se naprosto se vší vážností na jednu věc, kterou nám psaní takového článku o kreativitě umožňuje. Ano, je to šance něco se naučit. Protože když člověk není jaksi z podstaty tohoto tématu svázán žádnými pravidly, jak jsme si už řekli, ale zdaleka ne tolikrát, kolikrát myslíte, jen si to zkontrolujte, dovolí mu to opravdu se utrhnout ze řetězu a vydat se na místa, kam by se při recenzování různých značek motorových olejů opravdu nedostal. Tak jako inspirace přitahuje další inspiraci, kreativita rozvíjí sama sebe, slova se množí mezi sebou a přibývají, autor se baví a čtenář trpí. A zároveň trpět nemusí, a přesně na to tady máme bod číslo dvacet jedna!

• 21. Možnost někoho něco naučit...: A dostt. Jak chce tvrdit, že se článek o kreativitě v tomhle bodu liší od článku o, dejme tomu, životních osudech Terryho Pratchetta? No, já to tvrdit nechci. Nikde není řečeno, že ty důvody pro napsání článku o kreativitě musí být nějak exkluzivní, a že neplatí i pro jiná témata. Ale proč zrovna u článku o kreativitě toto platí? Proč umožňuje takový článek někoho něco naučit, zcela bez ohledu na to, jestli to umožňují i některá další témata? Odpověděli jsme si hned v jednom z prvních bodů: je to spolehlivý buzzword. Může přitáhnout jiné čtenáře, než váš obvyklý obsah. To už záleží na vás, jestli do takového článku propašujete něco hodnotného. Jestli si obájíte, že používáte takové laciné triky. A než si rozmyslíte, co si o tom myslíte, řeknu vám, jak to ve skutečnosti je: ano. Můžete dát lidem, co chtějí, a zároveň tam propašovat něco, co vám přijde důležité.
• 22. ...nebo někoho naštvat: Z různých důvodů. Pokud budete psát o kreativitě a využijete těch možností, které vám takové téma umožňuje, můžete naštvat kdekoho. Věrného čtenáře, který je zvyklý na nějaký standard, a tady ho nedostane. Nového čtenáře, který je nalákán nadčasově módním slovem nebo číslicí v titulku, očekává článek jistého typu, a taky ho nedostane. V tomhle vlastně taky není rozdíl oproti naprosto jakémukoli z jiných témat. Tady vidíte, že máte psát především pro sebe. Kdo se chce vztekat nad tím, co jste napsali nebo nenapsali, vztekal by se u něčeho jiného tak jako tak. Lidi vás dost málokdy nechají, abyste jim něco způsobili. Ano, narážím samozřejmě na to, že lidi se nerozčilujou u zpráv - lidi se chodí rozčílit u zpráv. Nuance.
• 23. Možnost dozvědět se něco o sobě: Zase je to kousek něco jiného, než příležitost něco se naučit. Dozvědět se něco o sobě je velmi speciální poddruh učení. A co se o sobě člověk může při psaní článku o kreativitě dozvědět? Třeba to, že zatímco některé články, náročné na vyhledávání informací, trvá napsat týden či dva, jiné, nejmenované, se dají napsat za dvě hodiny. Nebo to, že když si člověk dá závazek publikovat jeden článek týdně, je schopen to doržet i za cenu vybočení z nějakého nastaveného směru. Nebo cokoli jiného.
• 24. Množství argumentů: Těch důvodů, proč napsat článek právě o kreativitě, je skutečně nepřeberné množství. Já sám, dovolím si tvrdit, bych jich dokázal vyjmenovat nejméně pětadvacet. Tak tedy ano, přesvědčil jsem sám sebe, a slibuju, že jednou takový článek dozajista napíšu.

Sepsal Luko. Píše i další věci.